No, po čtyřicítce jsem se nechala ukecat k přechodu do výzkumného ústavu. Dostala jsem slušný plat, řízení několika výzkumných projektů.. jen jsen bohužel vstoupila do společenství, kde platilo, že ženy jsou mužům k dispozici. Kultura "pocem podrž" O tom při té velké přijímací komici, kde sedělo pět lidí, dokládala jsem diplomy, publikace, svůj poměrně bohatý profesní životopis .. abych zjistila, že na tom co dělám a jak nezáleží. Záleží na ochotě otevírat dveře na klepání pana profesora na konferencích ... Dala jsem výpověď, bohužel to, jak to v kolektivu chodí, jsem rozkryla až po po roce a další rok mi trvalo, než jsem si řekla, že tohle fakt nedávám. Po mém odchodu byly výsledky mojí práce byly rozdány ochotnějším .. A já nalézala na konferencích poblikované výsledky experimentů, které jsem navrhla a realizovala bez mého jména, ještě mi kolegyňky posílaly texty ke nkontole ... Univerzta měla etickou komisi, ale rýpat se ve špíně se mi nechtěo. Jiné řešení než odchod stejně nebylo - pokud to většina žen v kolektivu má nastavené tak, že vědcká kariéra se dělá v posteli, nikoliv výzkumnou prací, byla jsem za divnou bílou vránu já. Ta co nechce dělat panu profesorovi součást harému. Jenže o tom ve výběrovém řízení nebylo ani slovo ;-). Není vždycky všechno pozitivní a radostné a metoo funguje dost intenzivně i v Čechách.

Chlápek, byť fyzicky sebepřitažlivější, který se přesouvá na seznamky, protože si na normální seznámení netroufá, v reálu asi za moc nestojí. No, ale protože jsem ve věku dávno nefertilním, už tomu možná nerozumím

Bát se nějakého “meetoo” mě teda ještě nenapadlo, ani nevim co by mi takové “meetoo” mohlo udělat. U vztahů na pracovišti jsou jiné hrozby. Např.: neklapne to, ve zlém se rozejdete a pak vás naštvaná kolegyně bude pomlouvat a s personalistkou a účetní bude v kuchyňce drbat, že sex s vámi za nic nestál a takové ty věci...

No, já bych ten výraz "me too" nepodceňovala. Když ho nevyřknete, třeba se na Vás nedostane