Dám si padáka a vyhodím se z práce. Změním identitu a třeba zmizím...
Možná za to mohlo i sotva probuzené jaro, které se konečně vykopalo z postele, možná naše cesty necesty, pozorování lidí a ubíhajícího života, který se vinul asi jako když autobus jezdí po mnoha trasách a nemá pevný a správný jízdní řád. A jezdí pořád a pořád a pořád. Někdy vynechá a jindy se zasekne a jezdí i v noci.
Zrovna jsme cestovali výjimečně po Čechách, i když to bylo do Českého Švýcarska (a do Saského taky, abychom je porovnali).
Cítila jsem, že je něco jinak. Můj syn aspík (asperger) hledal nejen smysl života (to dělá pořád a hodně dlouho), ale začal poprvé reálně přemýšlet, kde a jak by chtěl žít, aby to mělo smysl a cestou hledal co nejideálnější vesničku, kde by žil spojený s tepem přírody. Tu už hledá v mysli dlouho. Nehledá nic velkého, nemá velké ambice a počítal si, jak vyžije s penězi, když bude žít volně a nebude se honit, protože chce žít jinak než lidi ve městě. Jinak než jeho než jeho táta, jinak než já.
"Co kdybych byl kominík?", uvažoval třináctiletý aspík a já ho nejen chápala (že se nechce "dřít" jako jeho táta v práci, být pořád vystresovaný a pracovat denně dobrovolně deset hodin), ale cítila jsem, že tak je to správně. I když by můj aspík zatím sám žít nedovedl, vystihl tu podstatu. ŽÍT PRO TO, ABY HO TO BAVILO A MĚL NA ŽIVOT ČAS.
Nemůžu to udělat taky? Po střechách jako kominík lézt neumím, žít v jedněch teplákách, jako by klidně zvládl můj syn aspík, taky nedokážu. Ale podivně se honit a honit jako pes za svým ocasem už nechci.
"Vždyť on má pravdu", uvědomila jsem si v Českém Švýcarsku u krásného meandru a malé cizí chaloupky. Proč se v Praze (a nejen tam) tak honíme? Manžel se honí, já se stresuju a vymýšlím si další a další práce, chci mít úspěch a chci být dobrá. Můj pubertální syn s poruchou autistického spektra a vysokou intelingencí na to přišel sám, aniž by měl nějakou zkušenost. Honíme se za prací a identitou úspěšného člověka, až ztratíme tu svou opravdovou. Jeho ideální stav je stav bez jakýchkoli ambic. Žít v klidu a v přírodě. Uživit se a nic ostatní neřešit...
Už dlouho jsem cítila, že bych měla něco změnit tak, jak to často doporučuju klientům, kteří přicházejí s pocitem nespokojenosti a nevědí s čím. "Něco je nutné změnit - sedněte si, lehněte si, přemýšlejte, co byste doopravdy chtěli, kdyby to šlo. A co z toho můžete udělat opravdu reálně". Slyším a vidím, že většina lidí by chtěla něco úplně jiného, než zrovna dělá, prožívá a má. Je škoda se to nepokusit změnit.
A co já? Starám se o klienty, píšu blogy a povídky, články, vyrábím šperky a starám se o syna a manžela. Někde jsem po té cestě ztratila sebe. Kdybych byla sama svým klientem asi bych si řekla DOST! "Dám si padáka, mizím, měním identitu". Mějte se tu v Praze hezky a já mizím. Do ticha přírody a někam, kde je to "fakt hezký" a má smysl se ráno probudit, nejen pro druhé, ale pro sebe. Tak to "učím" klienty. Kovářova kobyla často chodí bosa. Odhodím všechny zbytečnosti a počítám si na prstech, co vlastně člověk potřebuje k životu. Ke spokojenému životu. Třeba já. A ordinuju si:
1. Obyčejný domek v hezké přírodě (několik tipů mám).
2. Opustit marnivost a žít z mála a ekologicky.
3. Pracovat jen pro uživení se a radost z práce a ostatní nechat v Praze těm, co v práci hledají svou identitu, protože tu svou nemají.
4. Užívat si den, i když bude pršet, nebude kam jít a s kým si promluvit (třeba na samotě v horách a kdekoli jinde).
5. Napsat konečně povídky, které se budou líbit jen mně.
6. Procházet se tou "novou přírodou" a nemyslet na nic jiného než na to, že jen tak jdu a dýchám a vnímám všechno okolo.
A v hlavě mám čisto. Do potoka odhodím ambice, starosti o politiku i hádky o ni na facebooku. Do kamenných kaňonů severních Čech vyhazuju také velký strach, že mě spolknou a udusí prosklené pražské developerské šílenosti a sežerou duši a klid obr bytové domy, které se mi natlačily už úplně všude, kde to bylo jen trochu hezké. Cení zuby a budí mě ze spaní svým řevem ... a ve dne hlukem věčných staveb.
Bylo by toho moc a moc, co bych si ještě naordinovala.
Jen musím udělat první krok a dát si padáka a výpověď. Zmizet. Změnit si identitu a vytvořit nové já. Zkusím to zítra. Pak pozítří a popozítří. Budu to zkoušet pořád dokola.
Celé jaro a možná i léto si dám šanci odejít ve zkušební době. Ale pak už to půjde rychle - výpověď pro hrubé porušení kázně sama k sobě, paragraf 53 psychozákoníku - odstavec "mít se rád". Okamžitá výpověď ze všech ubíjejících věcí. Bez nároku na odstupné.
I severní cesty můžou přinést zajímavé úlety a nápady a řešení.
I když sever trochu znám a narodila jsem se tam, sleduju každou zatáčku v lese jako zázrak, stoupání a klesání, vrcholky hor a každý potok a meandr, každý kámen a skálu v Lužických horách. Kaňony a syrový a voňavý kraj. Konec Čech. Který mě nakopl kamennou nohou, abych si vybrala život nebo stres. A severozápadní kopečky zmrzliny Českého středohoří, které se tak líbí synovi, že by chtěl vymetat komíny jeho domů.
Heboučké lesy, kterými se dá hladit stresovaná duše a zabořit se jako do peřin a schovat se, dokud se nová identita nenarodí.
To všechno můžeme, stačí jen zmizet a dát si padáka.
Třeba nebudu jediná, kdo si dá a zrovna dává výpověď a sejdu se s těmi ostatními, kteří udělali úplně totéž. Poznáme se v lese a kdekoli jinde, dokud z nás nezmizí to vypálené městské znamení.
Johana Kroupová
Hledám dobrého blogera. Ozve se mi?
Ráda píšu a kromě povídek a článků do online novin, jsem zkusila i blog iDnes. Nevěděla jsem, do čeho vlastně vstupuju. Karma. Politika. Politika. Karma. Ale znám znám plno dobrých blogerů a spisovatelů v jednom. Kde tedy jsou?
Johana Kroupová
Smazaný blog - “Requiem za zabitého chlapce” Smrt cestou ze školy a dojdou naše děti domů?
Znovu vkládám poupravený blog. Nejsem tak zapomnětlivá, abych ho vkládala dvakrát, ale smazali mi ho, protože jsem použila jsem slovo vrah.., to se nesmí ani obecně...
Johana Kroupová
Requiem za zabitého chlapce. Smrt cestou ze školy ve 14.45
Své děti od mala poučujeme a vychováváme, jak se mají chovat. Učíme je chodit přes silnici - že se mají rozhlédnout a chodit jen po přechodu. A věříme, že pak budou v bezpečí. Nebudou.
Johana Kroupová
Ruská propaganda a neinformovanost lidí na FB. Ráno jsem se zděsila.
Jsem moc smutná i šokovaná, jak se na FB ruská propaganda pevně uchytila. Číst dobré noviny a zpravodajství je pro hodně lidí náročné, takže informace získávají z FB, kde ruská propaganda pracuje dobře. Na plné obrátky.
Johana Kroupová
Me too, (ne)feminismus a české ženy nejen v byznysu. Bojí se nás muži?
Je to ošoupané téma. Přesto mě znovu překvapilo v praxi, kdy přišel klient muž, kterému se líbila žena kolegyně. On rozvedený, ona bez přítele, ideální situace pro sblížení. Ale ten přitažlivý, milý muž se nesblížil,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem
Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...
Necítí bolest a nekomunikuje. Matyas trpí vzácným syndromem, rodina shání pomoc
Zpomalený vývoj, neschopnost ovládat tělo, záchvaty vzteku či snížený práh bolesti. Tak vypadá...
Trump si před Bidenem udržuje náskok, ukazuje předvolební průzkum
Bývalý republikánský prezident Spojených států Donald Trump, který se opět uchází o křeslo v Bílém...
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2169x