Je psaní blogů riskantní záležitost? Falešní klienti, pomsta a jiné věci.

Jsem "píšící" psychoterapeutka. Píšu blogy a články na veřejných webech, dostávám nabídky od redakcí na psaní různých článků, proč ne, koho by to netěšilo? Je to můj koníček.

Ale pozor! Někomu se to může nelíbit. Je to zkušenost, kterou zprostředkovávám. Může se stát každému.
Někomu se to, že píšu veřejně o různých věcech, nelíbí asi tak tak moc, že dostávám podivné maily a smsky a objednávají se mi falešní klienti. Hm, divné..
Pracuju jako pychoterapeut už dlouho a nikdy se mi nic takového nestalo, divím se. Co s děje? Je to jak minikrimi s trapnou zápletkou.
Chtěla jsem si jako blogerka napsat něco málo veřejných blogů, dělá to tolik lidí, proč bych nemohla já? Vůbec mě nenapadlo, že by s tím mohlo rozjet něco zvláštního a nepochopitelného.
Začali se mi objednávat falešní klienti. Zkusím přiblížit, jak to asi vypadá. Objedná se klient mailem nebo telefonicky na sezení - jako vždy a nic podivného v tom není. Až na to, že se objednává tolik klientů jako nikdy za celou mou praxi. Asi deprese a úzkosti z dlouhé zimy, myslím si.
Čekám na prvního, na druhého a třetího klienta a nikdo nejde. Celé dny pročekám. Už se smiřuji s tím, že lidi jsou neseriózní a že mě tak otrávili, že s praxí skončím úplně. Kdo si může dovolit pročekat celé dny?
Pak dostávám první sms " Můžeš si objednávat, jak chceš, klienti už ti nepřijdou". Podivná sms je bez čísla mobilu.
Je to sice divné, ale beru to jako vtípek. 
Další dny se vše opakuje, objedná se klientka - jedna a druhá a nepříjde žádná. To už není normální. Jsem naštvaná na lidi a říkám si, jestli to má smysl? Nakonec to řeším tak, že by klienti měli platit předem zálohu za sezení. Vydržím to týden a zdá se to být vše v pořádku. Zálohy ruším (není to dobré pro lidi).
Ale pak přijde další sms: "Už nečekej na klienty, pročekáš celý život". A opět z neznámého čísla. Jsem zvyklá sice na leccos, ale tohle už vypadá jako stalking, proletí mi hlavou a divný pocit už se nedá odehnat... Něco se děje, někdo má potřebu mi škodit? Nějaký psychopat? Klienty vylučuji úplně, protože s nimi mám vždy bezproblémové vztahy a nikdy mě žádný klient nepronásledoval.
To bude odjinud, ale odkud? 
Začalo mě to zajímat i ze zvědavosti, proč má někdo potřebu blokovat dny fiktivními klienty. Ti, co se chtějí objednat doopravdy, pak nemají šanci a já sedím a čekám.

Přemýšlím a něco mi napadá, je to tak nehezké, že se to bojím přiznat i sobě. Myšlenka se mě ale drží jako nehezká houba choroš stromu. Nedá se odlepit. "Jo, holka, vypadá to na konkurenční boj". Možná jsem nějakému psychoterapeutovi šlápla na kuří oko? Ale jak? Píšu o jejich ne vždy skvělé praxi vždy jen obecně. A nakonec to ví přece každý - že jsou mnozí předražení a hrají si hru na "psychoterapeutické kliniky" a slibují vyléčit depresi za 3000 Kč během dvou sezení, nebo nabízejí "inovativní léčbu" ve všem - vyléčí zázračně schizofrenii a demenci a depresi (prý ketaminem!) a nejsou to jen psychologové, ale i psychiatři. Wau! Zase mi poznání bleskne hlavou - jasně!, psala jsem na FB několikrát, že je to nesmysl, aby klienti vybírali terapeuty pečlivě a nevěřili "zázračným slibům". Psychoterapie jako mafie? Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale pán, který se objednává z pevné linky na 3 sezení týdně a nechce mi poskytnout na sebe ani mobil a vyptává se na zvláštní věci (jak pracuji, kolik mám klientů, apod.) mi to potvrzuje. Jde po mně konkurence. A to pěkně drsně a tvrdě.

Psát veřejně a navíc i pravdu může být hodně riskantní.
Paradoxně se mi ale uleví. Můžu pokračovat dál ve své práci, protože to nedělají normální lidi, kteří potřebují sezení. 
Ti také často nepřijdou bez omluvy, jako všude. Ale tohle byla pomsta v trochu mafiánském stylu. 
Pomsta "psychoterapeutů"?
Psychoterapii může dnes dělat každý, není to živnost vázaná, bohužel. Psychoterapeutů je víc než klientů a ne každý se řídí etickým kodexem. Na FB si mnozí zakládají profily a "loví" klienty i tam, píší si s lidmi a často jim doporučují dost scestné věci. Psychoterapeut nemusí mít psychologii, stačí jakýkoli "výcvik" a už je z kohokoli psychoterapeut.
Nic moc se mi nestalo. To opravdu ne. Nakonec jsem pochopila, že zveřejňovat cokoli nemusí být bezpečné (ale to by nemohl psát nikdo nic). A že to není dobrá zpráva o stavu naší psychoterapie a psychiatrie, to je jasné. 
Kdo nemá problémy, neřeší to, ale hodně lidí potřebuje čas od času podporu a pomoc. 
Moc jim přeju, aby si našli skutečného odborníka, který neslibuje zázraky, umí pomoci a nepožaduje horentní sumy. 
Pořád existuje spousta dobrých psychologů a psychoterapeutů. Jen je třeba vybírat.